E-Shop & Prodejna

< Zpět na úvodní stránku

Farmaření

Aneb, jak se to dělá.


Seznam článků


Neřešte dvojí kvalitu potravin, řešte českou nekvalitu

Média a politici se nyní před volbami do evropského parlamentu předhánějí v tom, jak zamezit dvojí kvalitě potravin. Chtělo by se říct “a komu tím prospějete?”

Dvojí kvalita znamená, že něčeho dáme méně nebo jinak do stejného obalu. Ale to, že v naprosto jiném obalu prodávají čeští výrobci (zejména ti velcí) naprosté sajrajty již důležité není? Není to náhodou spíš vizitka českého spotřebitele, který nečte etikety? Ruku na srdce, už jste si někdy v supermarketu nechali podat k prostudování katalog s popisem výrobků tzv. volně prodávaných nebo krájených? Visí obvykle obsluze za zády někde na zdi. V minulých článcích jsme často ukazovali na odpornosti českých výrobců, co vše lze koupit v obchodech.

Zde je další příklad: výrobek se jmenuje DRŮBEŽÍ KRÉM (od firmy NOVAFRUCT) a s jistotou vám můžeme prozradit, že jediné, co v něm není, je drůbeží maso. Posuďte sami, zda si tento výrobek umíte představit třeba v rakouském SPARu.


Drůbeží krém (výrobce NOVAFRUCT):

Složení: masný vývar, 25% drůbeží separát (strojově oddělené maso, rozuměj rozmixované drůbeží skelety, tj. bílkovina, ale ne maso), vepřová slanina, játra, kůže, rýžová mouka, modifikovaný kukuřičný škrob, E471 (emulgátor), E621 (glutaman sodný, neboli dochucovadlo, aby to chutnalo po mase, mimo jiné způsobuje obezitu a je používán při laboratorních pokusech na krysách, u kterých je uměle způsobována obezita), barviva E150c, E120, sušená vaječná směs, pšenice, modifikovaný škrob, cibule a samozřejmě naše prokletá rychlosůl nebo také dusitanová solící směs E250.

A pak že paštika není žádná věda!


Když hovězí maso přispívá vašemu zdraví 🥩

Říká se: nejezte červené maso a vejce, nasycené tuky a cholesterol mohou přispět ke kardiovaskulárním chorobám, jako je srdeční infarkt nebo mozková příhoda.

Tyto závěry před desítkami let prezentovaly lékařské týmy především na základě poznatku, že lidem, kteří trpí nemocemi cév a srdce, případně kteří utrpěli mozkovou příhodu, byly v těle zjištěny nadměrné hladiny nasyceného tuku (zejména kyseliny palmitové) a cholesterolu. S těmito informacemi pak začali pracovat marketéři výrobců průmyslově zpracovaných potravin a v průběhu času se jim „podařilo“ nahradit řadu zdraví prospěšných potravin v našem každodenním jídelníčku za zcela nezdravé, průmyslově zpracované produkty, tím, že přesvědčili veřejnost o jejich pozitivním vlivu na lidské zdraví. Dobrým příkladem tohoto marketingu je oblíbenost různých snídaňových cereálií, nízkotučných mléčných výrobků, slazených nápojů či energetických drinků.

Maso a vejce 🥩🥚

Je však potřeba si především uvědomit, že například hovězí maso neobsahuje jen nasycené tuky, ale z velké části také tzv. mononenasycené mastné kyseliny (MUFA), o jejichž prospěšnosti pro lidské zdraví nemůže být pochyb – dalším zdrojem mononenasycených mastných kyselin jsou třeba olivový olej nebo avokádo, které jsou hojně doporučovány výživovými poradci. Oproti olivovému oleji a avokádu ale hovězí maso obsahuje navíc tzv. polynenasycené mastné kyseliny (PUFA), z nichž nejznámější jsou omega-3 a omega-6 esenciální kyseliny. Vyvážený poměr těchto dvou esenciálních kyselin v lidském organismu působí protizánětlivě a přispívá prevenci řady civilizačních onemocnění, třeba už zmiňovaných kardiovaskulárních chorob. Tuky obecně umožňují vstřebávání vitamínů a přenos dalších živin z naší potravy do buněk a jsou nezbytné pro správné fungování imunitního systému.

Totéž platí o vejcích, která nelze zredukovat pouze na cholesterol. Vejce jsou totiž také důležitým zdrojem bílkovin, vitamínů a dalších živin, obsahují například lutein, karotenoid podporující zrak, nebo nepříliš známý cholin, který je velmi prospěšný mozku a celé nervové soustavě.


Na původu záleží

Jestliže nám záleží na zdravém životním stylu, nemůžeme zapomínat na původ masa a vajec, které konzumujeme. Je obecně známo, že potřebné vitamíny a živiny ve správném vyváženém poměru lidské tělo nezíská ze zvířat z velkochovů. Pokud totiž zvířata samotná nedostávají pestrou přirozenou stravu, nemůžou jejich maso či vejce být dobrým zdrojem živin ani pro člověka. Bohužel neplatí ani to, že koupíte-li maso s bio certifikátem, máte vyhráno. Jak už to tak v potravinářské branži chodí, když se objeví nějaké nové poznatky o souvislostech vlivu přijímané potravy na zdraví člověka, začne se průmysl velkovýroby potravin cítit ohrožen a věnuje velké úsilí a finance tomu, aby vše dopadlo pro ně ekonomicky dobře. Od dob, kdy se první farmáři začali věnovat výrobě zdravých bio potravin, postupně spějeme do éry výroby certifikovaných (ale nikoliv výhradně zdravých) bio potravin. Samozřejmě, že eliminace umělých hnojiv a zlepšení životních podmínek chovaných zvířat má velký význam pro trvalou udržitelnost životního prostředí, ale pro naše zdraví je to stále málo. Lépe se v situaci zorientujeme při úvaze o esenciálních mastných kyselinách, o kterých již v tomto článku byla řeč. Omega-3 a omega-6 mastné kyseliny příznivě působí na naše zdraví především tehdy, máme-li je v těle obě ve stejném množství. Lidská populace je v současnosti zásobena především omega-6 mastnou kyselinou, která je zjednodušeně řečeno produkována rostlinami pěstovanými na zrno (např. obiloviny, slunečnice, dýně, len). V našem jídelníčku převažují produkty ze zrní, a není to jen pečivo, různá dochucovadla, sladidla a konzervanty, ale i červené maso ze zvířat z velkochovů, které jsou postaveny na intenzivním výkrmu obilím. Právě z toho důvodu je podíl omega-6 mastných kyselin k omega-3 mastným kyselinám v naší stravě ve velkém nepoměru. Například poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin v hovězím mase vyrobeném ve velkochovu se běžně pohybuje okolo 10:1 ve prospěch omega-6 mastné kyseliny. Výrobci potravin jsou si toho velmi dobře vědomi, a proto trh zaplavují produkty, které jsou samy o sobě zdrojem omega-3 mastné kyseliny, příkladem budiž dovoz mnoha různých druhů mořských ryb (pozor, to ale neplatí pro ryby krmené granulemi!). Omega-3 mastné kyseliny se do těl zvířat dostávají potravou – ze zelených řas u ryb a z trávy u dobytka. Nedávno jsme nechali otestovat náhodně vybraný kus hovězího pupku z Mitrova v akreditované laboratoři a výsledkem byl poměr omega-6 k omega-3 mastné kyselině téměř 1:1. Naše zvířata žijí celoročně venku, od jara do podzimu se pasou na vysočinských loukách a i v zimě je jejich hlavní potravou tráva, slisovaná a zabalená na zimu v podobě senáže. Sice rostou pomaleji ve srovnání se zvířaty z velkovýkrmu, ale jejich maso obsahuje výrazně pestřejší škálu mikronutrientů jako je železo, selen, vápník, apod. Netřeba dodávat, že totéž platí i u slepic chovaných na vejce. Slepice chovaná na farmě sezobne řadu červů a brouků a až 20 % její potravy tvoří tráva. Naproti tomu vejce slepice z velkochovu (je jedno, jestli z klecového nebo z volného halového ustájení) obsahuje to, co slepice zobe po celý svůj produktivní život – zrní a směs minerálů, barviv a léčiv.